Katolski Posoł – 24. meje 2026 – swjatki
Što pomha zhromadna rěč, hdyž so mjez sobu přiwšěm njerozumiš? W zawodnym nastawku rozłožuje duchowny, na kotre wašnje Swjaty Duch barjeru wšelakich rěčow přewinje.
Mjez kemšemi, napjatymi rozmołwami a pisanej cyrkwinskej milu nastachu zetkanja, kotrež dołho w pomjatku wostanu, zjima awtor. Wón je so na wosebitym zetkanju katolskich křesćanow wobdźělił, nic pak jenož jako wopytowar. Zdobom zetka znatych z lońšeho kongresa Europasiona.
Pokradnjenu relikwiju swjateje Zdislavy w sewjernej Čěskej zaso maja. Tola skućićel bě ju do toho do něčeho zalał, štož fachowcow wužada.
Swjatočnosće k 275lětnym jubilejej Drježdźanskeje katedrale zahajichu z předstajenjom njewšědneje twórby Johanna Sebastiana Bacha. Hudźbnikow wočakowaše na kóncu wosebity dźak.
Čehodla klinči samsne bibliske městno we wšelakich přełožkach naraz cyle hinak? Awtorka praša so w swoji přinošku, kak móže kumštna inteligenca pomhać, bibliske teksty lěpje zrozumić a kotry wuskutk to na wěru móže měć. Zdobom pokazuje na wosebity serwer.
Na nyšporje w Róžeńće, kiž wuhotowaše Towarstwo Cyrila a Metoda, wuzběhny měšnik jednotu katolskich Serbow. Zdobom warnowaše před něčim, štož dźěle tuteje zhromadnosće wohrožuje a přirunowaše to z wosebitym wobrazom.
Wosrjedź južnoameriskeho dešćoweho lěsa nasta něhdy cyłk, kotryž sćěhowaše són wo „křesćanskej utopiji“. Kotry dramatiski kónc zhromadnosć naposledk dožiwi, wo tym awtor nadrobnje rozprawja.
Po lětach planowanja, stupacych twarskich kóštow a mnohich krizach je Drježdźansko-Mišnjanske biskopstwo swój nowy ordinariat w Drježdźanach oficialnje wotewrěło. Biskop Heinrich Timmerevers wuzběhny, što měł dom nimo funkcije jako zarjadniski twar tež być.
Mnozy jěcharjo česćuja lěttysacaj staru relikwiju, kiž je po wokołopućach do města Weingarten přišła. Mjez lětušimi wobdźělnikami bě wysoki duchowny z Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa, mjez přihladowarjemi běchu tež Serbja.
Ewangelske nabožne wusyłanje w Serbskim rozhłosu MDR ma tutu njedźelu, 24. meje,
serbska fararka Jadwiga Malinkowa ze Slepoho. Putniske kemše swjatkownu póndźelu,
25. meje, w 9.00 hodź. Serbski rozhłós z Róžanta tohorunja přenjese.
Lětuše putnikowanje młodźiny do Krupki je wot njedźele do pjatka, 26. do 31. julija. Putniske kemše w Krupce budu srjedu, 29. julija, w 10.00 hodź. Štóž chcył kemši z busom sobu jěć, měł so w Radworskim Šmitec-Schwarzec wozydłownistwje přizjewić, telefonowe čisło (03 59 35) 28 60.
Chór Lipa přeprošuje zhromadnje ze Sakskim Křesćansko-socialnym kubłanskim skutkom wšitkich zajimcow na nalětni koncert, kotryž wuhotuje njedźelu, 31. meje, w 15.30 hodź. na zahrodźe Zežiwjenskeho a zeloweho centruma w klóštrje Marijinej hwězdźe w Pančicach-Kukowje. Program wuhotuja Lipjenjo zhromadnje z Błótowskim žónskim chórom z Lubina w błótowskej serbskej drasće kaž tež Lipjanskej dźěćinu Lipki. Wot 15.00 hodź. poskića tam swačinu.
Dekanatne dušepastyrstwo za dźěći a młodźinu we Worklecach přeprošuje šulerki a šulerjow nětčišeho 4. do 8. lětnika w lětnich prózdninach na jězbu do Zhorjelca. Wona wotměje so wot póndźele do pjatka, 3. do 7. awgusta. Přizjewjenja přijimuja hač do njedźele, 31. meje, online.
Za lětušu chórowu akademiju Budyskeho Rotaryjoweho kluba pytaja serbskorěčnych spěwarjow. Třećina spěwow koncertneho programa wobsteji z cyklusa „Počasy“ Korle Awgusta Kocora a Handrija Zejlerja. Cil chóroweje akademije pod nawodom Friedemanna Böhme je beneficny koncert njedźelu, 11. oktobra, w Budyskej Michałskej cyrkwi. Wunoški wěnuja so na dobro swětoweho programa Rotaryjoweho kluba k wutupjenju spinalneje mortwicy
(Kinderlähmung) pod hesłom „END POLIO NOW“. W přihoće móža sej zajimcy swój hłós z Wandu Wokowej wosobinsce kubłać.
Proby wotměja so stajnje srjedu w 19.00 hodź. w Budyskim Schillerowym gymnaziju, započejo 3. junija. Zajimcy měli so hač do kónca meje z mejlku na chorakademiebautzen@gmail.com přizjewić.
Proby w prěnjej fazy po srjedach 3. junija, 10. junija, 17. junija, 24. junija a 1. julija.
Proby w druhej fazy po srjedach 9. septembra, 16. septembra, 23. septembra, 30. septembra, 7. oktobra
Probowy dźeń: sobotu, 26. septembra, wot 10.00 do 16.00 hodź.
Hłowna proba: sobotu, 10. oktobra, wot 10.00 do 13.00 hodź.
Wustup: njedźelu, 11. oktobra, w 17.00 hodź. w Budyskej Michałskej cyrkwi.
Budyski tachantski organist Kamil Maksymilian Kulawik hraje njedźelu, 31. meje,
na pišćelach klóšterskeje cyrkwje w Marijinym Dole we Wostrowcu. Spočatk je
w 16.00 hodź. Zastup je darmotny, wo dary proša.
Sekcija swójby Towarstwa Cyrila a Metoda z.t. (TCM) přeprošuje dźěći 4. a 5. lětnika, so sobotu, 13. junija, zhromadnje z klóšterskim hajnikom Guidom Budarjom z Božej stwórbu bliže zeznajomić. Wone zetkaja so w 10.00 hodź. w Smječkecach při hajnkowni, Winicowa 13 (Weinbergstraße), hdźež so zarjadowanje w 14.00 hodź. tež skónči. Wottam podadźa so pěši na puć po lěsu, zo bychu Božu stwórbu widźeli, słyšeli a čuli. Za to trjebaja krute črije a wotpowědnu drastu. Pućowanje wotměje so tež při špatnym wjedrje. Mjez druhim móža wobdźělnicy štomiki a druhe rostliny sadźeć. Přinošk wučinja tři eura na dźěćo. Wobdźělić móže so jeničce 20 dźěći.
Młodostni z cyłeho Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa su přeprošeni, pěši abo
z kolesom zhromadnje do klóštra Marijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje putnikować.
Tam wotměje so sobotu a njedźelu, 13. a 14. junija, zjězd biskopstwoweje młodźiny. Na nim čaka na putnikow pisany program ze wšelakimi dźěłarničkami, modlenjom, spěwanjom a zhromadnej Božej mšu.
Worklečanske dekanatne dušepastyrstwo za młodźinu přeprošuje serbskich młodostnych, sej na přednošk znateho filozofa, teologi a referenta dr. Johannesa Hartla do Lubija dojěć. Wón rěči tam we wobłuku konferency AUGEN:BLICK. Přednošk budźe sobotu, 30. meje, w 19.30 hodź. Po tym je přiležnosć, wječor w tak mjenowanej lounge wječor z přikuskom, dušepastyrstwom kaž tež poskitkami k modlenju wuklinčeć dać. Wotjězd z awtami je w 17.00 hodź., mjez druhim z Chrósćic, planowany. Wróćo pojědu něhdźe w 22.30 hodź. Zastup je darmotny. Přizjewjenje su hač do wutory, 26. meje, online možne.
Koparski turněr ministrantow ze serbskich wosadow budźe sobotu, 27. junija, w Pěskecach. Započatk je w 9.00 hodź. z Božej mšu we wjesnej kapałce.
Radworske Šmitec-Schwarzec wozydłownistwo přeprošuje na putnisku jězbu k pasionskim
hram do awstri skeho St. Margarethena, kotraž so wot pjatka do wutory, 26. do
30. junija, wotměje. Předstajenje budźe tam pod hołym njebjom před kulisu skały. Nimo
toho poskićuja kołojězby. Zajimcy móža so pola Šmitec-Schwarzec wozydłownistwa
w Radworju přizjewić, telefonowe čisło (03 59 35) 28 60. Městna su hišće swobodne.
Dalšu jězbu Radworskeho Šmitec-Schwarzec busoweho předewzaća pod hesłom „Wěra zetka hudźbu“ budźe wot póndźele do štwórtka, 10. do 13. awgusta, do Erfurta. Wobdźělnicy wopytaja mjez druhim klóšter awgustinow a tamniši měšniski seminar. Dale wobdźěla so na Erfurtskich domowych swjedźenskich hrach, hdźež předstaja musical „Jesus Christus Superstar“. Přizjewjenja přijimuje Šmitec-Schwarzec wozydłownistwa w Radworju, telefonowe čisło (03 59 35) 28 60. Městna su hišće swobodne.
Drježdźanska katedrala Najswjećišeje Trojicy bu před 275 lětami poswjećena. K tomu su w diecezy wobšěrny program z hudźbnymi předstajenjemi a čitanjemi zestajeli. Wjeršk ma swjatočna Boža mša w juniju z biskopom Heinrichom Timmereversom być.
Mužojo, kotřiž chcedźa teologiju studować a so z měšnikom stać, móža so wot přichodneho lěta 2027 we wobłuku studija na to přihotować. Tež mužojo bjez matury, ale z wotzamknjenym powołanskim wukubłanjom móža so na puć měšnistwa podać. Do požadanja wotměja so w biskopskim ordinariaće w Drježdźanach orientaciske rozmołwy. Dokładne přizjewjenske terminy so hišće wozjewja.
Serbska protyka